Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jak se starat o koně

26. 10. 2007
Krmení koní je doslova umění i věda: uměním je krmit ho podle jeho individuální potřeby a věda je znát jeho vývoj a požadavky na výživu. V přírodě jsou koně zvyklí se neustále toulat, popásat a pít a denně překonají značnou vzdálenost, takže si mohou vybrat ze všech trav a rostlin, na které narazí. Proto se jejich trávicí soustava přizpůsobila častému přijímání menšího množství pícnin. Jak člověk pomalu domestikoval koně, nutil je tím vypořádat se s větší tělesnou námahou a řízenější stravou. Dnes se koně využívají především k rekreačním aktivitám, od dětí, jezdících na ponících až po drožky a lov, ale i ke sportování, jako jsou nejrůznější závody a dostihy nebo pólo. V důsledku měnících se požadavků se výrazně změnilo krmení a vynořila se široká nabídka průmyslově připravovaných krmiv. Trávicí soustava koně  bez ohledu na změny stravy je v podstatě stejná jako u jeho předků. Přední zuby a pysky vybírají a uchopují potravu, kterou pak zadní zuby drtí a koušou než bude trávena. Když kůň polkne, vstoupí potrava do hltanu, jícnu a postupně se dostává do žaludku. Odtud pak putuje do tenkého střeva, tlustého střeva a konečníku. Žaludek koně s objemem pouze 8 litrů je relativně malý. Pracuje dobře, pokud je ze dvou třetin naplněný a neměl by tedy být přeplněný. Z toho vyplývá pravidlo krmit často a málo. Tenké střevo je tenká trubice dlouhá 21 metrů, ve které se štěpí a vstřebávají škroby, cukry, bílkoviny a tuky, spolu s některými minerály a vitamíny. Největší část trávicí soustavy koně tvoří tlusté střevo. Právě zde se rozkládá vláknina, a tak kůň získává většinu energie. Kůň nedokáže štěpit celulózu sám, ale pomáhají mu v tom bakterie a další mikroorganismy žijící ve střevě a rozkládající vlákninu. Populace mikroorganismů se přizpůsobuje potravě, takže všechny náhlé změny v krmení způsobují nevolnosti (koliky), protože strava neodpovídá přítomným mikroorganismům. Nezbytné živiny  Správná, vyvážená strava koně obsahuje správný poměr všech následujících složek.
VODA
je životně důležitá a je obsažena ve všech tělních buňkách. Tělo mladého koně tvoří až z 80% voda, u dospělého koně tento poměr klesá na 50 - 60%. Ztráta vody může vyvolat onemocnění a ve vážných případech i smrt. Požadavky na množství vody závisí na věku koně, typu stravy, kterou jí, množství pohybu a vnější teplotě.
UHLOVODÍKY
patří k nim cukry, škroby a některé složky vlákniny (celulóza). Cukry najdete v určitém množství ve všech potravinách. Značný obsah cukru má melasa, stejně jako čerstvá tráva. Škrob je přítomen především v obilninách.
TUKY
jsou vydatným zdrojem energie, které obsahují dvaapůlkrát  více než uhlovodíky. Malé množství tuků je přítomno ve většině komerčních krmiv a běžně se také přidávají ve formě rostlinného oleje do stravy koně.
VLÁKNINAtato důležitá složka potravy je ve všech krmivech a ve velkém množství v trávě, senu a slámě.
BÍLKOVINY
- po rozštěpení poskytují bílkoviny tělu nezbytné aminokyseliny, využívané především k růstu, tvorbě mléka, v době březosti a k obnově tělesných tkání.
MINERÁLY
 hlavními prvky potřebnými ve větším množství jsou vápník, fosfor, hořčík, draslík, sodík a chlór. Hlavními stopovými prvky jsou měď, zinek, mangan, selen a železo. Nejdůležitější rovnováha minerálů je mezi vápníkem a fosforem. Je nutné, aby bylo ve stravě více vápníku než fosforu, v poměru asi 1,5 :1.
                     

Jadrná krmiva

Do jadrných krmiv zahrnujeme zrniny z obilovin, luštěnin a olejnin. V poměru ke svému objemu obsahují hodně živin a mají tedy vysokou krmnou hodnotu.

OBILOVINY
OVES

- patří k nejlepším a nejvyužívanějším krmivům pro koně
- má vysokou krmnou hodnotu
- je lehce stravitelný, nezpůsobuje zažívací problémy
- ve srovnání s jinými jadrnými krmivy má poměrně vysoký obsah tuku
- u kojících klisen podporuje tvorbu mléka, u hřebců má vliv na pohlavní aktivitu
- obsažená kyselina fosforečná má příznivý vliv na nervovou soustavu
- oves můžeme podávat celý nebo mačkaný (vhodný zvláště pro mladá, nemocná nebo stará zvířata)
- čerstvě sklizený oves je nebezpečný - nechává se 8 - 10 týdnů "vypotit"

JEČMEN
- lze jej částečně použít jako náhradu za oves
- má vyšší krmnou hodnotu, ale není tak dietetický
- je hůře stravitelný než oves
- velké dávky mohou způsobit zažívací potíže
- podává se šrotovaný, popřípadě pařený

ŽITO
- není vhodné krmivo pro koně, způsobuje zažívací poruchy a vyvolává teploty
- zkrmovat se může v maximální dávce do 1,5 kg
- je těžko stravitelné
- podává se šrotované nebo vařené, nejlépe smíchané s řezankou ze slámy
- vůbec se nehodí ke krmení klisen, u kterých může způsobit potrat, plemeníkům se také nedává

KUKUŘICE
- má poměrně vysokou krmnou hodnotu
- nízký obsah těžko stravitelné vlákniny
- podává se šrotovaná
- stejně jako oves má vyšší obsah tuku, tzn. po sešrotování dávat pozor na žluknutí
- při vyšších dávkách způsobuje nadměrné pocení a snižuje výkonnost

PROSO
- v ČR se používá velmi zřídka
- podobná krmná hodnota jako oves
- vhodné hlavně pro krmení plemenných zvířat


LUŠTĚNINY

HRÁCH
- obdobné složení jako bob
- pro těžce pracující koně nebo koně ve špatné kondici
- velké dávky způsobují nadýmání
- v dávce ho může být z jadrných krmiv 10 - 20 %

SÓJA
- vhodná pro krmení hříbat v podobě sójového mléka
- vysoký obsah tuku (17,5 %)

OLEJNINY
LNĚNÉ SEMÍNKO
- podává se ve slizovitém stavu spařené nebo vařené
- velmi dobré dietetické účinky na trávicí ústrojí
- vhodné pro klisny po porodu a koně nemocné nebo v rekonvalescenci
- regenerační účinky u těžce pracujících koní, popř. u dostihových koní
- působí laksativně (projímavě) a má vliv na výměnu a kvalitu srsti

- MASH ("meš")
- teplý nápoj s lněným semínkem
- 1,5 kg ovsa, 0,25 kg pšeničných otrub, 0,05 - 0,1 kg lněného semínka, 0,03 kg kuchyňské soli (nemusí být, pokud má kůň k dispozici koňský liz), popřípadě další vitamíny, sladový květ, bylinky, ječmen
- směs se rozmíchá v 1,25 l horké vody

Jadrná krmiva průmyslová

CUKROVÉ ŘÍZKY SUŠENÉ
- vhodné energetické krmivo
- je možné ho ovlhčit tekutou melasou
- denně se krmí až 2,5 kg na koně

BRAMBOROVÉ VLOČKY SUŠENÉ
- lehce stravitelné
- podávají se ovlhčené a smíchané s řezankovou slámou nebo plevami

LNĚNÉ POKRUTINY
- zbytky po dolisování lněného oleje
- dobře stravitelné, působí dieteticky
- vhodné pro březí klisny, hříbata a koně po nemoci
- zkrmují se vařené v množství 0,1 - 0,25 kg denně

PŠENIČNÉ A ŽITNÉ OTRUBY
- zbytky po semletí pšenice a žita
- spařené pšeničné otruby jsou velmi dobrým krmivem
- podávají se při střevních poruchách a katarech dýchacích orgánů
- přidávají se do mashe (viz. výše)
- vhodné pro vysokobřezí klisny a klisny těsně po ohřešení
- naopak žitné otruby obsahují námel, který může způsobit potrat

SLADOVÝ KVĚT
- získává se ze sušeného ječmene
- příznivé dietetické účinky
- podává se smíchaný s ovšem
- doporučuje se pro koně nemocné nebo v rekonvalescenci
- dávka může být 2 - 3 kg denně

MELASA
- tmavohnědý produkt, který zbývá po výrobě cukru
- bohatá na cukr, ale těžko stravitelná
- obsahuje málo dusíkatých látek, vápníku a fosforu
- používá se hlavně ke zchutňování krmiv
- hojně používaná u dostihových koní

GRANULE
- tři základní druhy:
- 1) krmiva obsahující pouze jedno krmivo (např. vojtěšku, jetel)
- 2) doplňkové krmné směsi z několika krmiv (např. vojtěška a oves)
- 3) kompletní krmiva, která tvoří celou krmnou dávku

Objemná krmiva

SENO
- základní část krmné dávky
- krmit se smí nejdříve 4 - 6 týdnů po seči po tzv. vypocení
- v zimě dodává potřebné minerální látky a vitamíny
- hodnotné trávy: bojínek luční, kostřava luční, kostřava žlábkovitá, jílky, lipnice, pýr obecný, pýr větevnatý, psineček, sveřep bezbranný, žitňák hřebenitý
- méně hodnotné trávy: psárka luční, poháňka, tomka vonná, kavyl, smělky apod.
- nevhodné trávy: metlice, zblochany, rákos obecný, ječmenka písečná, smilka

LUČNÍ SENO
- velmi vhodné krmivo
- obsahuje minerální látky vápník a fosfor důležité pro utváření kostry
- z vitamínů D, E a skupinu vitamínů B

LESNÍ SENO
- špatně stravitelné, méně chutné
- používá se pouze nouzově

KOŇSKÉ SENO
- pochází ze zamokřených luk
- hrubé, těžko stravitelné
- obsahuje kyselé trávy jako je ostřice, přeslička, rákos apod. - je ostré a kyselé
- není vhodné pro hříbata ani sportovní koně

JETELOVÉ SENO
- větší krmná hodnota než u lučního sena
- obsahuje 5,4 - 9,8 % stravitelných dusíkatých látek
- je bohaté na vápník a karoten

VOJTĚŠKOVÉ SENO
- obsahuje hodně bílkovin
- je bohaté na vápník, karoten a vitamín E
- správně se nezkrmuje samotné ale přidává se např. k lučnímu senu

VIČENCOVÉ SENO
- sklízí se na začátku května, starší porosty rychle dřevnatí a jsou méně chutné

Minerální krmiva

PÍCNÍ VÁPNO
- obsahuje jak vápník, tak i fosfor
- přidává se pouze tehdy, chybí-li v krmné dávce Ca a P
- osvědčuje se u hříbat, u nichž podporuje růst kostry
- denně se krmí 20 - 50 g na koně

PLAVENÁ KŘÍDA A KRMNÝ VÁPENEC
- používá se při krmení kyselého sena nebo siláží
- otupuje organické kyseliny
- denně se krmí 20 - 50 g na kus
- při krmení siláže 2 - 4 g / kg kyselé píce

KRMNÁ SŮL
- zchutňuje krmnou dávku
- zajišťuje přísun sodíku do organismu
- nutný při krmení okopanin, které mají nadbytek draslíku
- podporuje tvorbu trávicích šťáv, potlačuje poruchy trávení
- doporučuje se podávat krmnou sůl v kusech jako liz - kůň si sám podle potřeby doplňuje nedostatek sodíku v těle

Napájení koní

- voda je pro organismus nepostradatelná
- má mít přiměřenou teplotu kolem 10 °C
- denní potřeba závisí na věku zvířete, pracovním zatížení, roční době a složení krmné dávky
- průměrná spotřeba je 4 - 5 % hmotnosti zvířete
- před prací by kůň neměl dostat velké množství vody
- kůň by neměl pít příliš mnoho ani když je po prái uhřátý
- kůň vylučuje denně až 40 l slin, potřebuje proto značné množství vody, zvlášť pokud krmíme suchým krmivem.                                                                                          

Zásady správného krmení

Zásady krmeníDůvod
Jakékoliv změny v krmení koně musí být postupné.Zažívací systém koně se musí přizpůsobit novým dávkám se na, i ostatních krmiv. Stejnou adaptaci vyžaduje i při přivykání na pastvu.
I když koně očekává namáhavý výkon, nezvyšujeme jeho krmnou dávku.Koncentrovaná krmiva zařazujeme do denní dávky, jakmile zjistíme, že se koni snižuje tělesná hmotnost, stejně tak očekává-li ho namáhavý výkon. Nevyváženost mezi množstvím krmiva a požadovaným výkonem může vést k zánětu mízních cév nebo k myoglobinurii (kůň náhle ztuhne a není schopen pohybu. Moč má někdy temně červenohnědou barvu. Svaly na zádi a stehnech mohou být tuhé a oteklé). Krátce před namáhavou prací však příjem potravy snižujeme.
Zkrmujeme jen kvalitní krmiva.Čistota je základním požadavkem při krmení koní koncentrovanými krmivy. Zatuchlá a prašná jadrná krmiva mají vždy nižší energetickou hodnotu. Seno, i když nutričně dobré, může obsahovat značné množství spor plísní.
K objemné píci musí mít kůň přístup celý den.Zažívaci systém koně je uzpůsoben k téměř nepřetržitému příjmu malých dávek píce. Žaludek však, pro svůj malý objem, nemůže přijímat velké množství potravy.
Rozhodující u krmiva je hmotnost a nikoli objem.Krmiva o stejné hmotnosti mají často různý objem. Odlišnou hmotnost vykazuje i stejné krmivo, avšak v různé formě úpravy.
Během krmení a po krmení koně nerušíme ani po něm nevyžadujeme výkon. Po vykonané práci koně okamžitě nekrmíme.Během výkonu se zvyšuje prokrvení svalů, zatímco činnost zažívacího traktu se snižuje. nemá-li kůň k příjmu potravy dostatek času, může polknout i neerozžvýkanou potravu, a způsobit si tak koliku. Ihned po práci není oraganismus schopný účinně zpracovávat živiny z potravy a tak její velká část projde trávicím traktem koně bez většího užitku.
Dávky koncentrovaného krmiva předkládáme koni každý den ve stejnou dobu.Malé dávky objemné píce udržují v činnosti zažívací trakt a snižují riziko vzniku kolik. Koně krmíme v pravidelných intervalech, ne tedy v době, kdy je to pro nás výhodné.
Kůň musí mít vždy dostatek čerstvé vody. Po krmení necháme zvíře vydatně napít.Seno a koncentrovaná krmiva jsou mnohem sušší, než je tráva. Kůň má proto zvýšenou spotřebu vody.

Vyvážená potrava

Vyvážená strava koně je důležitá, pokud se koni něčeho nedostává, vidíme to na snižování tělesné hmotnosti, změně chování, kvalitě strsti apod.

SložkaVyužitíZdroj
BílkovinyZákladní stavební složky svalů, šlach i nervůVětšina koní kryje své požadavky na proteiny z příjmu píce, v zimě ze sena. Vhodným zdrojem je sója.
GlycidyZdroj energie. K okamžité spotřebě jsou uloženy ve formě glykogenu, který je krví dodáván na místo spotřeby.Objemná krmiva - tráva a seno - poskytují dostatek glycidů pro běžnou spotřebu. Při velké námaze nepostačují. Zdrojem jsou potom obiloviny, zejména oves
TukyVýznamný zdroj energie. Poměrně snadno se štěpí na využitelné složky.Mnoho průmyslově vyráběných krmných směsí obsahuje přírodní oleje. 15 % energetické spotřeby musí být kryto rostlinými tuky.
VodaV tělních buňkách je vázáno značné množství vody. Ta je nezbytná pro celkovou látkovou výměnu koně. Jarní píce obsahuje vysoké procento vody. Většina potřebné vody je však zajišťována pitím, Voda musí být čerstvá a čistá.
Minerální látkyZejména kosti vyžadují plynulý přísum minerálií. I ostatní tkáně mají požadavky na tyto látky.Bohatým zdrojem je vojtěška. Část minerálních látek se dostává do zažívacího traktu koní na pastvě v podobě částeček zeminy. Nezbytná je sůl v podobě lizu.

Potrava a výkon

I těžce pracujícího koně krmíme převážně objemným krmivem (tráva, seno). Nesmíme však zapomínat na to, že to není dostatečná náhrada jeho energetických ztrát. Žaludek koně není totiž schopen zpracovat tak velký příjem potravy, aby plně pokryl skutečnou energetickou potřebu zvířete. Proto musíme do jeho dávky zařadit koncentrovaná krmiva (otruby, ječmen, oves, granule, lněné semeno...). Jejich množství musí vždy odpovídat individuálním potřebám koně. některá plemena, např: ponyové nevyžadují ani při námaze koncentrovaná krmiva.

1. Zachovaná dávka - koně krmíme kvalitním senem

2. Lehký výkon - kůň pracuje v kroku nebo klusu po dobu jedné hodiny děnně, k objemnému krmivu přidáváme 15 % krmiva koncentrovaného

3. Středně náročný výkon - pokud kůň skáče, pohybuje se cvalem, eventuálně v trysku, musíme podíl koncentrovaného krmiva zvýšit na 30 %

4. Namáhavý výkon - vykonává-li kůň po dvě hodiny velmi namáhavý výkon, musí    

Pro koně je život na pastvině - navíc ve společnosti ostatních koní přímo ideální. Avšak bez ohledu na to, jak je tráva šťavnatá a chutná, potřebuje kůň také stále pozornost a péči; podle roční doby a pracovního výkonu pak také dodatečné přikrmování.

Aby se kůň trávou na pastvině alespoň částečně uživil, potřebuje minimálně pastvinu o rozloze půl hektaru. Ideální je mít k dispozici tři pastviny a koně v tříměsíčním cyklu převádět z jedné na druhou. Tak může tráva vždy znovu dorůst a riziko parazitární infekce není tak veliké. Můžeme samozřejmě rozdělit na tři menší plochy i jednu pastvinu a na každé z nich nechat koně střídavě pást.

Ve volné přírodě se kůň pohybuje neustále z jedné pastviny na druhou. Opouští spasené pastviny a vydává se hledat čerstvou trávu. Spasené plochy tedy mohou řádně regenerovat. V zimě musí koně někdy urazit značné vzdálenosti, aby i v chladném období nalezli dostatek potravy.

koncentrované krmivo v denní dávce dosáhnout úrovně 45 %                                     Na oplocené pastvině spásá kůň samozřejmě stále jen ty rostliny, které mu nejvíce chutnají. To však znamená, že se na ní stále více rozmnožují neoblíbené druhy trávy. Kromě toho také kůň trávu každý den trochu více podupe kopyty a zanechává všude po louce koblížky. I když je pastvina veliká, časem chřadne a zakrslá tráva už pak nestačí koně uživit. Zejména v zimě a v obdobích velkého sucha bývá dostatek trávy značným problémem.

Nestačí-li koni pastva, musíte mu dávat dodatečné krmivo. Jaký druh krmiva by to měl být, to záleží na plemeni a temperamentu koně, dále také na pracovním vytížení zvířete a na ročním období. Není zrovna snadné vytvořit pro koně individuální krmný plán. Ať už jste koně právě koupili či převzali do péče, měli byste ho ze začátku krmit tak, jak byl dosud zvyklý. Změna stravy musí vždy probíhat postupně, jinak hrozí trávicí problémy.

Měli byste svého koně na pastvině pravidelně kontrolovat. Zejména v zimě může snadno ubrat na váze, aniž byste si toho hned povšimli, protože má hustou zimní srst, která úbytek zamaskuje, a to poměrně dokonale. Prohmatejte mu vždy plece, žebra a boky. Také při utahování podbřišníku si můžete snadno všimnout, zda váš kůň příliš nezhubl. Množství krmiva musíte vždy přizpůsobovat potřebám koně. Záleží na tom, zda je chladno nebo horko, zda je pastvina hodně suchá. Krmnou dávku musíte upravit i tehdy, pracoval-li kůň více než obvykle nebo v případě, že k němu na pastvinu přicházejí i jiní koně…

Ne každá pastvina je vybavena žlabem na krmivo a seno. Vždy proto dbejte na to, aby byla celá dávka krmení dobře rozdělena - každý kůň musí dostat svou porci a také se nic nesmí zkazit nebo skončit v blátě.

Ideální je umístit na pastvině žlabů víc. V žádném případě byste neměli jadrné krmivo sypat na zem; protože se tím znečistí; sežere-li kůň hlínu, snadno může dostat koliku. Dejte mu jeho porci raději do velkého vědra a to postavte do staré pneumatiky, aby ho kůň nemohl převrhnout. Vědro nesmí mít držadla, protože hrozí velké nebezpečí, že by se v nich kůň mohl zachytit nohou. Každý kůň potřebuje samozřejmě své vlastní vědro. Postavte vědra v dostatečných vzdálenostech od sebe, aby se koně ze žárlivosti nekousali nebo neužírali krmivo sousedovi.

Ani seno byste neměli pokládat jen tak na zem, protože snadno navlhne a znečistí se. Pozor! Jesle na seno, které jsou určeny pro hovězí dobytek, mohou být pro koně nebezpečné. Nepoužívejte je, to raději seno napěchujte do sítě a tu pověste v přístřešku ke stěně. Z takové sítě totiž kůň může pohodlně žrát jenom tehdy, může-li ji opřít o nějakou pevnou plochu. Dbejte na to, aby kůň měl neustále dostatek snadno přístupné čerstvé vody!                                                                                             

Vitamíny jsou organické látky, které si většinou kůň nedovede vyrobit sám. Proto je dostává v krmení. Nedostatek vitamínů (=avitaminóza) může způsobit různé poruchy orgánů, onemocnění a někdy i uhynutí.
Avitaminózy se obvykle neprojevují pouze na jednom orgánu, ale vyvolávají celková onemocnění. Proto je často složité určit, o jakou avitaminózu se jedná. Typickou nemocí způsobenou nedostatkem vitamínů je např. rachitida (vitamín D). Vyskytují se však také netypické příznaky avitaminóz hlavně u rostoucích zvířat - např. nechutenství, horší vzrůst, anémie, snížená odolnost proti infekcím. Jasné avitaminózy se snadno léčí přísunem daného vitamínu.
Opakem avitaminózy je hypervitaminóza, kdy organismus dostává větší dávky některého vitamínu, než je schopen spotřebovat.
Vitamíny se dělí několi způsoby. Podle nejstaršího způsobu se dělí na vitamíny rozpustné v tucích (A, D, E, K) a ve vodě (B, C, P). Podle chemického složení zase rozeznáváme vitamíny patřící ke glycidům (C, A, K), k tukům (D) a k dusíkatým látkám (vit. skupiny B). Pro jednoduchost se vitamíny dělí podle rozpustnosti.

Vitamíny rozpustné v tucích

Vitamín A (retinol)

  • V živočišných produktech se vyskytuje jako vitamín A1 a vitamín A2
  • Rostliny neobsahují přímo vitamín A, ale ten se zde nachází ve formě provitamínů karotenů
  • Kůň potřebuje denně asi 2,5 mg vitamínu A při hmotnosti 500 kg
  • Avitaminóza - poškození epitelových (sliznicových) buněk, které ztrácejí odolnost vůči infekcím - oční nemoci, rození slepých mláďat, zpomalení růstu, zmenšování hmotnosti, nervové poruchy a poruchy rovnováhy, křeče
  • Nejvíce vit. A obsahují živočišné krmné moučky (hlavně z jater), na karoten jsou bohatá zelená krmiva, krmná kapusta, vojtěška, jetel a mrkev

    Vitamín D (kalciferol)

  • Důležitá funkce při přeměně fosforu a vápníku v těle
  • Zajišťuje kostnatění (=osifikaci) a tvorbu kostní tkáně
  • Avitaminóza - rachitida, lámavost kostí
  • Hypervitaminóza - různé poruchy zdraví, nechutenství, hubenost atd., ukládání přebytečného vápníku v orgánech
  • Velký vliv na tvorbu vit. D má sluneční záření
  • Hlavním zdrojem je rybí tuk (hlavně z jater), bobové slupky, ostatní krmiva jsou an vitamín D poměrně chudá

    Vitamín E (tokoferol)

  • Nazývá se také antisterilní
  • Chrání karoten a vitamín A před oxidací
  • Nachází se v nadledvinkách, krvi, v tělním tuku a ve svalech
  • Koně nejsou zvlášť citliví na jeho nedostatek
  • Avitaminóza - snížení rozmnožovací schopnosti, poruchy centrálního nervstva, může způsobit atrofii (=degeneraci) svalstva
  • Vyskytuje se téměř ve všech plodinách, velký obsah mají klíčky obilnin, zejména kukuřice a ovsa

    Vitamín K (fytochinon)

  • Nutný pro normální srážení krve
  • Při nedostatku dochází k vnitřnímu krvácení a zpomaluje se srážení krve
  • Avitaminóza - u hospodářských zvířat se nepozoruje - protože jejich tělo si ho dokáže syntetizovat (=vyrábět) samo - u koní v tlustém střevě, u přežvýkavců v bachoru
  • Obsahují ho zelené části rostlin (kapusta, kopřiva, vojtěška), játra hovězího a vepřového dobytka

    Vitamíny rozpusné ve vodě

    Vitamíny skupiny B - zahrnují celý komplex vitamínů, které se svým působením doplňují a ovlivňují.

    Vitamín B1(aneurin, thiamin)

  • Zúčastňuje se látkové přeměny sacharidů (=cukrů)
  • Avitaminóza - nervové poruchy, degenerativní změny, žaludeční potíže, otoky
  • Hlavními příznaky avitaminózy jsou poruchy koordinace pohybu a nejistá chůze
  • Koně jsou schopní si vitamín B1 syntetizovat sami v tlustém střevě
  • Většina krmiv obsahuje více tohoto vitamínu, než koně potřebují
  • Největším zdrojem jsou kvasnice, zelené krmiva, vojtěška, jetel a jejich sena
  • Chudé jsou naopak obiloviny

    Vitamín B2(riboflavin, laktoflavin)

  • Reguluje oxidační procesy v buňkách a ovlivňuje koloběh vodíku v těle
  • Důležitý při přeměně sacharidů a aminokyselin, dále zvyšuje využití potravy a podporuje tvorbu krevního barviva
  • Avitaminóza - zastavuje růst, způsobuje vypadávání srsti, degenerastivní změny na varlatech samců
  • Největším zdrojem jsou pivovarské kvasnice, dále pak zelená píce a seno
  • Koně si dovedou riboflavin syntetizovat sami
  • Velmi malé množství vitamínu B2 je v okopaninách

    Vitamín PP(niacin, kyselina nikotinová)

  • Má zkratku ze slov "pelagra prevento"
  • Syntetizuje se v trávicím ústrojí - proto koně netrpí jejím nedostatkem
  • Podílí se na přeměně sacharidů, podporuje účinek vitamínu B2
  • Avitaminóza - průjmy, nechutenství, hubnutí, změny na kůži
  • Většina krmiv má dostatek vitamín PP - např. kvasnice, pšeničné otruby, klíčky

    Vitamín B6(pyridoxin, adermin)

  • Při normálních poměrech je v krmivech obsažen dostatečně
  • Avitamióza - anémie, křeče
  • Zdrojem je kukuřice, pšenice

    Vitamín B5(kyselina pantotenová)

  • Koně si ji syntetizují v trávicích orgánech, ale při výživě má malý význam
  • Avitaminóza - nervové potíže, nekoordinovanost pohybů, průjmy, vypadávání srsti
  • Největší zásoby jsou v kvasnicích, pšenici a odstředěném mléce

    Vitamín H(biotin)

  • Koně si tento vitamín musí syntetizovat sami v trávicím ústrojí
  • Avitaminóza - vypadávání srsti, změny na kůži

    Vitamín Bc(kyselina listová, dříve vit. M)

  • Důležitý při tvorbě červených krvinek v kostní dření, vliv na obsah hemoglobinu v krvi
  • Koně si ho syntetizují ve střevech
  • Avitaminóza se prakticky nevyskytuje
  • Obsahují ho kvasnice, zelené listy rostlin, vojtěšková moučka, extrahované šroty olejnin apod.

    Vitamín B12(kobalamin)

  • Obsahuje nepatrné množství kobaltu
  • Značný význam při přeměně nukleových kyselin, ovlivňuje syntézu bílkovin
  • S dalšími faktory se zúčastňuje při dělení buněk a tvorbě genů
  • Urychluje růst erytrocytů (červených krvinek) v kostní dřeni a zvyšuje jejich obsah v krvi
  • Koně si dovedou tento vitamín syntetizovat sami v zažívacích orgánech - neprojevuje se avitaminóza
  • Vyskytuje se hlavně v krmivech živočišného původu - nejvíce v rybí moučce

    Cholin

  • Zúčastňuje se přeměny tuků a jejich přesunu z jater - zabraňuje nadměrnému ukládání
  • Značný význam při přenosu podráždění do nervové soustavy
  • Ovlivňuje reprodukční procesy a růst mláďat
  • Je obsažen v moučce z jater, v rybí moučce, v obilovinách je jen málo

    Vitamín C(kyselina askorbová

  • Důležitý pro buněčné dýchání, přeměnu aminokyselin a sacharidů a pro tvorbu ochranných látek proti infekčním nemocem
  • Avitaminóza - zduření dásní, uvolnění zubů, krvácení a otoky (kurděje)
  • Nedostatek vitamínu A se projevuje hlavně na konci zimi a v prvních jarních měsících
  • Vitamín C je v mladých rostlinách, v okopaninách a silážích
  • V seně je obsažen velmi málo - v důsledku působení slunečního záření se vit. C ztrácí

    Shrneme-li nauku o vitamínech, můžeme konstatovat, že při normálním odchovu není mimořádně důležité věnovat vitmínům zvláštní pozornost. Je-li krmná dávka správně sestavena, měla by být pro běžnou potřebu dostatečným zdrojem vitamínů. Jak jsem napsala, vitamíny B, C, E a K si koně většinou syntetizují sami. Důležité jsou u vysokoprodukčních zvířat (například u plnokrevníků v dostihové sezóně), kdy zvláště komplex vitamínů B příznivě působí na jejich organismus. Vitamín C je třeba podávat v jarních měsících, kdy je zvýšené nebezpečí infekčních nemocí. Mimořádnou pozornost věnujeme vitamínům A a D. Při krmení zeleným krmivem není nebezpečí z avitaminóz tak akutní jako při krmení suchou pící. Vitamín A se ničí slunečními paprsky, ale není-li seno dostatečně ozářeno, neobsahuje zase vitamín D. Z hlediska vitamínů sestavujeme proto krmnou dávku tak, aby byl jejich obsah zajištěn.


  • BOB                                                                                               -vysoce bíkovinné krmivo
    - doplněk krmné dávky s malým množstvím bílkovin
    - podává se chladnokrevníkům, ale i dostihovým koním a plemenným zvířatům
    - před krmením se namáčí
    - v krmné dávce ho nemá být víc než 1 - 1,5 kg
     

    Komentáře

    Přidat komentář

    Přehled komentářů

    super

    (gabina, 1. 11. 2007 19:47)

    mas uza stranky.kone miluju a zrovna sem narazila na tvoji stránku,mrkla sem se a od te toby sem chodim skoro kazdy den!!!!!!!