Péčo o koně
Krmení a výživa koní:
Krmení koní je doslova umění i věda: uměním je krmit ho podle jeho individuální potřeby a věda je znát jeho vývoj a požadavky na výživu. V přírodě jsou koně zvyklí se neustále toulat, popásat a pít a denně překonají značnou vzdálenost, takže si mohou vybrat ze všech trav a rostlin, na které narazí. Proto se jejich trávicí soustava přizpůsobila častému přijímání menšího množství pícnin. Jak člověk pomalu domestikoval koně, nutil je tím vypořádat se s větší tělesnou námahou a řízenější stravou. Dnes se koně využívají především k rekreačním aktivitám, od dětí, jezdících na ponících až po drožky a lov, ale i ke sportování, jako jsou nejrůznější závody a dostihy nebo pólo. V důsledku měnících se požadavků se výrazně změnilo krmení a vynořila se široká nabídka průmyslově připravovaných krmiv. Trávicí soustava koně bez ohledu na změny stravy je v podstatě stejná jako u jeho předků. Přední zuby a pysky vybírají a uchopují potravu, kterou pak zadní zuby drtí a koušou než bude trávena. Když kůň polkne, vstoupí potrava do hltanu, jícnu a postupně se dostává do žaludku. Odtud pak putuje do tenkého střeva, tlustého střeva a konečníku. Žaludek koně s objemem pouze 8 litrů je relativně malý. Pracuje dobře, pokud je ze dvou třetin naplněný a neměl by tedy být přeplněný. Z toho vyplývá pravidlo krmit často a málo. Tenké střevo je tenká trubice dlouhá 21 metrů, ve které se štěpí a vstřebávají škroby, cukry, bílkoviny a tuky, spolu s některými minerály a vitamíny. Největší část trávicí soustavy koně tvoří tlusté střevo. Právě zde se rozkládá vláknina, a tak kůň získává většinu energie. Kůň nedokáže štěpit celulózu sám, ale pomáhají mu v tom bakterie a další mikroorganismy žijící ve střevě a rozkládající vlákninu. Populace mikroorganismů se přizpůsobuje potravě, takže všechny náhlé změny v krmení způsobují nevolnosti (koliky), protože strava neodpovídá přítomným mikroorganismům. Nezbytné živiny Správná, vyvážená strava koně obsahuje správný poměr všech následujících složek.
VODA- je životně důležitá a je obsažena ve všech tělních buňkách. Tělo mladého koně tvoří až z 80% voda, u dospělého koně tento poměr klesá na 50 - 60%. Ztráta vody může vyvolat onemocnění a ve vážných případech i smrt. Požadavky na množství vody závisí na věku koně, typu stravy, kterou jí, množství pohybu a vnější teplotě.
UHLOVODÍKY-patří k nim cukry, škroby a některé složky vlákniny (celulóza). Cukry najdete v určitém množství ve všech potravinách. Značný obsah cukru má melasa, stejně jako čerstvá tráva. Škrob je přítomen především v obilninách.
TUKY- jsou vydatným zdrojem energie, které obsahují dvaapůlkrát více než uhlovodíky. Malé množství tuků je přítomno ve většině komerčních krmiv a běžně se také přidávají ve formě rostlinného oleje do stravy koně.
VLÁKNINA-tato důležitá složka potravy je ve všech krmivech a ve velkém množství v trávě, senu a slámě.
BÍLKOVINY-po rozštěpení poskytují bílkoviny tělu nezbytné aminokyseliny, využívané především k růstu, tvorbě mléka, v době březosti a k obnově tělesných tkání.
MINERÁLY-hlavními prvky potřebnými ve větším množství jsou vápník, fosfor, hořčík, draslík, sodík a chlór. Hlavními stopovými prvky jsou měď, zinek, mangan, selen a železo. Nejdůležitější rovnováha minerálů je mezi vápníkem a fosforem. Je nutné, aby bylo ve stravě více vápníku než fosforu, v poměru asi 1,5 :1.
Jadrná krmiva:
Do jadrných krmiv zahrnujeme zrniny z obilovin, luštěnin a olejnin. V poměru ke svému objemu obsahují hodně živin a mají tedy vysokou krmnou hodnotu.
OBILOVINY
OVES
- patří k nejlepším a nejvyužívanějším krmivům pro koně
- má vysokou krmnou hodnotu
- je lehce stravitelný, nezpůsobuje zažívací problémy
- ve srovnání s jinými jadrnými krmivy má poměrně vysoký obsah tuku
- u kojících klisen podporuje tvorbu mléka, u hřebců má vliv na pohlavní aktivitu
- obsažená kyselina fosforečná má příznivý vliv na nervovou soustavu
- oves můžeme podávat celý nebo mačkaný (vhodný zvláště pro mladá, nemocná nebo stará zvířata)
- čerstvě sklizený oves je nebezpečný - nechává se 8 - 10 týdnů "vypotit"
JEČMEN
- lze jej částečně použít jako náhradu za oves
- má vyšší krmnou hodnotu, ale není tak dietetický
- je hůře stravitelný než oves
- velké dávky mohou způsobit zažívací potíže
- podává se šrotovaný, popřípadě pařený
ŽITO
- není vhodné krmivo pro koně, způsobuje zažívací poruchy a vyvolává teploty
- zkrmovat se může v maximální dávce do 1,5 kg
- je těžko stravitelné
- podává se šrotované nebo vařené, nejlépe smíchané s řezankou ze slámy
- vůbec se nehodí ke krmení klisen, u kterých může způsobit potrat, plemeníkům se také nedává
KUKUŘICE
- má poměrně vysokou krmnou hodnotu
- nízký obsah těžko stravitelné vlákniny
- podává se šrotovaná
- stejně jako oves má vyšší obsah tuku, tzn. po sešrotování dávat pozor na žluknutí
- při vyšších dávkách způsobuje nadměrné pocení a snižuje výkonnost
PROSO
- v ČR se používá velmi zřídka
- podobná krmná hodnota jako oves
- vhodné hlavně pro krmení plemenných zvířat
LUŠTĚNINY
BOB
- vysoce bílkovinné krmivo
- doplněk krmné dávky s malým množstvím bílkovin
- podává se chladnokrevníkům, ale i dostihovým koním a plemenným zvířatům
- před krmením se namáčí
- v krmné dávce ho nemá být víc než 1 - 1,5 kg
HRÁCH
- obdobné složení jako bob
- pro těžce pracující koně nebo koně ve špatné kondici
- velké dávky způsobují nadýmání
- v dávce ho může být z jadrných krmiv 10 až 20 %
SÓJA
- vhodná pro krmení hříbat v podobě sójového mléka
- vysoký obsah tuku (17,5 %)
OLEJNINY
LNĚNÉ SEMÍNKO
- podává se ve slizovitém stavu spařené nebo vařené
- velmi dobré dietetické účinky na trávicí ústrojí
- vhodné pro klisny po porodu a koně nemocné nebo v rekonvalescenci
- regenerační účinky u těžce pracujících koní, popř. u dostihových koní
- působí laksativně (projímavě) a má vliv na výměnu a kvalitu srsti
- MASH ("meš")
- teplý nápoj s lněným semínkem
- 1,5 kg ovsa, 0,25 kg pšeničných otrub, 0,05 - 0,1 kg lněného semínka, 0,03 kg kuchyňské soli (nemusí být, pokud má kůň k dispozici koňský liz), popřípadě další vitamíny, sladový květ, bylinky, ječmen
- směs se rozmíchá v 1,25 l horké vody
Jadrná krmiva průmyslová:
CUKROVÉ ŘÍZKY SUŠENÉ
- vhodné energetické krmivo
- je možné ho ovlhčit tekutou melasou
- denně se krmí až 2,5 kg na koně
BRAMBOROVÉ VLOČKY SUŠENÉ
- lehce stravitelné
- podávají se ovlhčené a smíchané s řezankovou slámou nebo plevami
LNĚNÉ POKRUTINY
- zbytky po dolisování lněného oleje
- dobře stravitelné, působí dieteticky
- vhodné pro březí klisny, hříbata a koně po nemoci
- zkrmují se vařené v množství 0,1 - 0,25 kg denně
PŠENIČNÉ A ŽITNÉ OTRUBY
- zbytky po semletí pšenice a žita
- spařené pšeničné otruby jsou velmi dobrým krmivem
- podávají se při střevních poruchách a katarech dýchacích orgánů
- přidávají se do mashe (viz. výše)
- vhodné pro vysokobřezí klisny a klisny těsně po ohřešení
- naopak žitné otruby obsahují námel, který může způsobit potrat
SLADOVÝ KVĚT
- získává se ze sušeného ječmene
- příznivé dietetické účinky
- podává se smíchaný s ovšem
- doporučuje se pro koně nemocné nebo v rekonvalescenci
- dávka může být 2 - 3 kg denně
MELASA
- tmavohnědý produkt, který zbývá po výrobě cukru
- bohatá na cukr, ale těžko stravitelná
- obsahuje málo dusíkatých látek, vápníku a fosforu
- používá se hlavně ke zchutňování krmiv
- hojně používaná u dostihových koní
GRANULE
- tři základní druhy:
- 1) krmiva obsahující pouze jedno krmivo (např. vojtěšku, jetel)
- 2) doplňkové krmné směsi z několika krmiv (např. vojtěška a oves)
- 3) kompletní krmiva, která tvoří celou krmnou dávku
Objemná krmiva:
SENO
- základní část krmné dávky
- krmit se smí nejdříve 4 - 6 týdnů po seči po tzv. vypocení
- v zimě dodává potřebné minerální látky a vitamíny
- hodnotné trávy: bojínek luční, kostřava luční, kostřava žlábkovitá, jílky, lipnice, pýr obecný, pýr větevnatý, psineček, sveřep bezbranný, žitňák hřebenitý
- méně hodnotné trávy: psárka luční, poháňka, tomka vonná, kavyl, smělky apod.
- nevhodné trávy: metlice, zblochany, rákos obecný, ječmenka písečná, smilka
LUČNÍ SENO
- velmi vhodné krmivo
- obsahuje minerální látky vápník a fosfor důležité pro utváření kostry
- z vitamínů D, E a skupinu vitamínů B
LESNÍ SENO
- špatně stravitelné, méně chutné
- používá se pouze nouzově
KOŇSKÉ SENO
- pochází ze zamokřených luk
- hrubé, těžko stravitelné
- obsahuje kyselé trávy jako je ostřice, přeslička, rákos apod. - je ostré a kyselé
- není vhodné pro hříbata ani sportovní koně
JETELOVÉ SENO
- větší krmná hodnota než u lučního sena
- obsahuje 5,4 - 9,8 % stravitelných dusíkatých látek
- je bohaté na vápník a karoten
VOJTĚŠKOVÉ SENO
- obsahuje hodně bílkovin
- je bohaté na vápník, karoten a vitamín E
- správně se nezkrmuje samotné ale přidává se např. k lučnímu senu
VIČENCOVÉ SENO
- sklízí se na začátku května, starší porosty rychle dřevnatí a jsou méně chutné
Minerální krmiva:
PÍCNÍ VÁPNO
- obsahuje jak vápník, tak i fosfor
- přidává se pouze tehdy, chybí-li v krmné dávce Ca a P
- osvědčuje se u hříbat, u nichž podporuje růst kostry
- denně se krmí 20 - 50 g na koně
PLAVENÁ KŘÍDA A KRMNÝ VÁPENEC
- používá se při krmení kyselého sena nebo siláží
- otupuje organické kyseliny
- denně se krmí 20 - 50 g na kus
- při krmení siláže 2 - 4 g / kg kyselé píce
KRMNÁ SŮL
- zchutňuje krmnou dávku
- zajišťuje přísun sodíku do organismu
- nutný při krmení okopanin, které mají nadbytek draslíku
- podporuje tvorbu trávicích šťáv, potlačuje poruchy trávení
- doporučuje se podávat krmnou sůl v kusech jako liz - kůň si sám podle potřeby doplňuje nedostatek sodíku v těle
Napájení koně:
- voda je pro organismus nepostradatelná
- má mít přiměřenou teplotu kolem 10 °C
- denní potřeba závisí na věku zvířete, pracovním zatížení, roční době a složení krmné dávky
- průměrná spotřeba je 4 - 5 % hmotnosti zvířete
- před prací by kůň neměl dostat velké množství vody
- kůň by neměl pít příliš mnoho ani když je po prái uhřátý
- kůň vylučuje denně až 40 l slin, potřebuje proto značné množství vody, zvlášť pokud krmíme suchým krmivem